Novinky
18.01.2025
Jak určit zachovalost mince
V České a Slovenské republice se ustálilo označování zachovalosti mincí na stupnici od nuly do pěti (hodnocení je sestupné, tedy zachovalost 5 je nejh...
číst celé
18.01.2025
Nejvzácnější československé oběžné mince
Tyto mince se razily původně jako běžná výbava peněženek československých občanů. Vzácné se staly proto, že řízením osudu se jich do dnešního dne doch...
číst celé
Nepropásněte novinky, akce a slevy!
Můžete se kdykoli odhlásit. Zasíláme jednou za 14 dní.
- Úvod
- Blog
- Numismatika - Pojmy
- Seznam numismatických pojmů
30.01.2025
Seznam numismatických pojmů
Numismatika - Pojmy
A
- averz - lícová, přední strana mincí a medailí
- AE medaile - medaile vyrobená ze slitiny cínu
- Ag - chemická značka pro chemický prvek stříbro, jedná se o jeden z nejčastějších mincovních kovů
- AR medaile - medaile vyrobená ze slitiny stříbra
- Au - chemická značka pro chemický prvek zlato, jedná se o jeden z nejčastějších mincovních kovů
- averz - lícová, přední strana mincí a medailí (obecně pak bankovek apod.)
B
- bankovka - cenný papír s určitou peněžní částkou je bezúročný platební prostředek, vydávaný centrální bankou
- bém/Böhm - obecné označení pro české mince; z německého Böhm
- bimetalová mince - mince složená ze dvou kovů
- brakteát - stříbrná jednostranná mince ražená z velmi tenkého střížku; na našem území zavedeny ve 13. století Přemyslem Otakarem I.; z latinského bractea
C
- certifikace mincí - obvykle se tím myslí ověření pravosti a stanovení zachovalosti u certifikačních autorit jako je PNGS nebo NGC (a další)
- Cu - chemická značka pro chemický prvek měď, jedná se o jeden z nejčastějších mincovních kovů
- cínový mor - samovolný fyzikální proces, při kterém se kovový cín mění na práškovou šedou formu (rekrystalizace). Může vzniknout při vystavení kovu nízkým teplotám (už pod 13,2 °C) a je „nakažlivý“ – přenáší se mezi předměty navzájem; dochází tak jeho působením k znehodnocení mincí a dalších předmětů
Č
- černý peníz - jednostranná drobná mince o nízkém zrnu (obsah stříbra jen 0,18 g), která byla ražená od roku 1485 v Kutné Hoře; oficiální název byl malý peníz, později se vžilo označení "haléř"
- červené zlato - označení pro slitinu s podílem 900 ‰ zlata a 100 ‰ mědi
- červoněc [červonnyj] - tímto termínem se v Rusku od 18. století označovaly zlaté mince, především nizozemské, které zde v hojné míře obíhaly; Rusko později přistoupilo k ražbě vlastních zlatých mincí (a později i bankovek) s označením červoněc
- československý dukát - viz "svatováclavský dukát", na československé dukáty navazují České dukáty ČNB.
- československý frank - československé franky existují v podobě novoražeb, autorem je Josef Šejnost.
D
- denár/dinár- měnová jednotka objevující se od 10. do 13. století; zpočátku o hmotnosti více než 1 g a téměř z čistého stříbra, později obsah stříbra rapidně klesal; historicky obecně stříbrný peníz, který vznikl v počátcích římského mincovnictví
- dlouhá mince - v úzkém slova smyslu označení ražeb emitovaných z českých a moravských mincoven za doby vlády tzv. konsorcia Hanse de Witte v letech přibližně 1621 až 1623; v obecném pak prostě mince s velmi nízkým nebo nulovým zrnem.
- duhovka - lidový název pro zlaté keltské mince – statéry. Raženy byly patrně v období od 3. do 1. století př. n. l. a nacházejí se v celé oblasti někdejší laténské kultury, od střední Francie přes Porýní, Bavorsko, Rakousko až do Uher (dnešní Maďarsko).
- dukát - zlatá obchodní mince původně pocházející z Benátek. Název vznikl ze zkráceného slova Ducat(us), znamenajícího vévodství. Rozšířil se po celé Evropě jako nejtypičtější zlatá mince s váhou 3,49 gramu ryzosti 0,9866.
E
- elektron - slitina ze zlata a stříbra, která se přirozeně vyskytuje, přibližný poměr je 4:1 se stopovým množství mědi
- emitent - vydavatel mince (bankovky či jiného finančního instrumentu apod.)
- exonumismatika - sbírání numismatických podivností a kuriozit, ale i např. vážně míněné sbírání odražků, chyboražeb apod.
F
- faleristika - věda o řádech a vyznamenáních
- falzum - padělek či imitace vydávající se za originál
- florén - zlatá mince, která byla poprvé ražena roku 1252 ve Florencii s hmotností 3,57 g
- flútky - drobné mince z husitské doby, ražené v Praze a Táboře, při nedostatku drahého kovu údajně z roztavených měděných kotlů a pánví
G
- groš - název různých mincí, velmi rozšířených ve střední a východní Evropě, na Balkáně a ve východním Středomoří ve středověku a v raném novověku, z latinského denarius grossus, neboli tlustý denár
H
- hyperpyron - mince využívaná v Byzantské říši v období vrcholného středověku. Měnu zavedl císař Alexios I. Komnenos (1081 až 1118), aby tak nahradil v té době již znehodnocenou měnu solidus
Ch
- chyboražba - neúmyslně nedokonalý otisk razidla (chybějící údaj, například letopočet, vystředění, použití špatného střížku apod.)
I
- investiční mince - mince z drahého kovu, která je kupována jako uchovatel hodnoty
J
- jakost mince - váhové zastoupení drahých kovů
K
- klipa - mince ražená na čtvercový střížek; vznik v 16. až 17. století ve Švédsku a Dánsku; v témže období v severoněmeckých oblastech byly klipy užívány jako nouzová platidla, v česku známá také pod názvem hranáč
- kontramarky - malé značky dodatečně vyražené do mince, obvykle pro označení platnosti (na daném území), změny nominální hodnoty, označení jakosti apod.
- konvolut - soubor mincí (bankovek apod.)
- kovy – historicky hlavní materiál k produkci mincí
- kurantní mince – plnohodnotná mince (její skutečná hodnota odpovídá nominálu – např. zlatá mince), nyní v podstatě neexistuje
M
- medaile - drobná či menší plastika, vydávána obvykle v rámci výročí, ocenění, historických událostí apod.
- mince - kus kovu daného tvaru a obrazu, zhotovený z rozkazu a za spolupůsobení státu, kterým se platilo nebo platí
- mincmistr - od středověku do roku 1783 nejvyšší úředník, který společně s ostatními pracovníky (úředními kontrolory, slévači kovů, řezáči mincovních kolků, mincíři a pregéři) spravoval mincovnu.
- mincovní značky – značky mincoven, které mince razily
- mincovní jednotka – měrná jednotka mincovní hodnoty, odvozená od jednotky váhové, např. Václav II. zavedl r. 1300 jako váhovou jednotku stříbra tzv. pražskou hřivnu, z níž se razilo 64 grošů (tomuto počtu se říká mincovní číslo),
- mincovna – místo, kde se razí/vyrábí mince
N
- neplnohodnotná mince (tzv. peněžní znak) - nominální hodnota neodpovídá její skutečné hodnotě: historicky nikláky, a nyní (od 18. stol.) bankovky
- nominální hodnota - hodnota mince udaná v platné měně v době emise
- notafilie - věda zabývající se papírovými platidly
- nouzová mince - mince emitovaná na určitém území v určité době jako nouzové platidlo, obvykle bez obsahu drahých kovů
- novoražba - opětovná ražba dané mince nebo medaile z původního návrhu (model, razidlo apod.), novoražbou se může rozumět i ražba z nově vytvořeného modelu a razidla
- numismaty - předměty numismatického zájmu
- numismatika - Numismatika je základní historická věda zabývající se mincemi a medailemi celkově. Nejde jen o pouhé sbírání mincí. Tento obor má počátky již v antickém Řecku, avšak opravdový věhlas a prestiž získala až v renesanci. Česko patří k zemím, kde má sběratelství silné zázemí (především za první republiky) a pamětní mince ražené na českém území jsou oblíbené v řadě zemí celého světa!
O
- odražek - otisk mincovního razidla, obvykle ve významu zkušební ražby do jiného než mincovního kovu, odražek má pak nominální hodnotu, ale nejde o platnou minci
P
- pamětní mince - mince vydávána při určité historické události nebo výročí historické události
- patina - přirozeně či uměle zoxidovaný povrch mince
- pentagonal - mince o pěti hranách
- plátovaná mince - mince vyrobená plátováním jednoho kovu na druhý
- prvoražba - první ražba mince dle daného návrhu
- punc - značení garantující jakost drahých kovů. Punc vyráží na výrobek nezávislá instituce, v Česku je to Puncovní úřad.
R
- renovatio monetae – obnova mince, výměna (nekvalitní starší za lepší novější: groše za brakteáty apod.), dnes by se dala označit jako měnová reforma
- revers - rubová, zadní strana mincí a medailí
- ryzost - procentuální nebo hmotností obsah drahého kovu
S
- Sokol - jedno z uvažovaných aleternativních pojmenování československé měnové jednotky po vzniku Československé republiky; existují zkušební odražky mincí 5 Sokol a 1 Sokol i novoražby odražků 5 Sokol ražených z původních nástrojů v Mincovně Kremnice; existují i návrhy papírových platidel s tímto názvem.
- sterlingové stříbro - stříbro o ryzosti 925/1000
- Stotina - jedno z uvažovaných aleternativních pojmenování československé měnové jednotky (dílčí měnové jednotky) po vzniku ČSR v roce 1918; návrh O. Španiel; existují původní odražky 5 Sotiny i 50 Sotiny (více návrhů) i novoražby 50 Sotiny z původních nástrojů, které realizovala Mincovna Kremnice
- střížek - plíšek kovu (obvykle kruhového tvaru) předpřipravený pro ražbu mince za použití mincovního razidla
- svatováclavský dukát - Československý dukát, ražený od roku 1923 v Mincovně Kremnice; svatováclavský dukát byl vydáván ve variantách 1 dukát, 2 dukát, 5 dukát a 10 dukát; dukát dostal název podle motivu sv. Václava; autoři výtvarných návrhů jsou O. Španiel a J. Benda.
Š
- ševcovský tolar - posměšný výraz, který se dobově uchytil pro rakouský měděný 3 krejcar z 19. století, protože měl podobnou velikost jako tolar, avšak mnohem menší hodnotu)
- široký tolar - název pro tolar, jenž má širší průměr, než bylo obvyklé; často se jednalo o násobky tolaru (např. dvoutolar a více)
T
- tetragonal - čtyřhranná mince
- tezaurace - stahování mincí/peněz z oběhu za účelem jejich držení
- token - anglické označení drobné, soukromě vydávané mince ražené z obecných kovů, někdy též označované jako známky; účelem tokenu bylo zaplnit mezeru při nedostatku vládních mincí nízkých nominálů; případně byly účelově vázané (např. pouze u daného obchodníka); byly využívány také jako nouzové mince
- tolar – velká stříbrná mince, zavedená na přelomu 15. a 16. století, kdy byla pociťována potřeba vyššího nominálu než dosavadní groš, obsahem stříbra se měla rovnat zlatým penězům, název pochází z německého Thaler
- trigonál - mince s trojúhelníkovým střížkem
U
- unce - hmotnostní a měnová jednotka, která se rovnala ve starém Římě 1/12 asu; v současné době bohužel nejednoznačná jednotka; 1 unce [oz] (USA) = 28,3495 gramu, 1 trojská unce [oz t] = 31,1034807 gramu, 1 česká unce = 31,11 gramu = 1/16 libry, 1 lékárnická unce = zhruba 27 gramů
- ušlechtilé kovy - zlato, platina, stříbro
Z
- zachovalost mince - objektivizovaná míra opotřebení (poškození) dané mince, případně i vyjádření kvality ražby; existují různé stupnice a metody stanovení zachovalosti mincí, viz článek Zachovalost mincí a medailí
- zkušební odražek - viz odražek
- značka mincovny - specifický symbol mincovny, který je na mince ražen spolu s motivem, pro identifikaci původu mince
- známka - viz token, v numismatice se známkou myslí něco jiného než ve ve filatelii
- zrno mince - váhové množství (v gramech) drahého kovu v dané minci
Štítky

